Schillerová řekla, že jednání s ministry byla věcná a konstruktivní. „Nemohla jsem vyhovět všem požadavkům, určitě někteří kolegové nebyli spokojeni. Je to logické, požadavky vždy bývají velmi vysoké,“ řekla. Proti prvnímu neveřejnému návrhu výdajů z června ale podle ministryně rozpočet řady resortů vzrostl.

Například ministerstvo obrany by mělo příští rok hospodařit s výdaji 191 miliard korun. Splní tak stanovený závazek dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. „Je to historicky poprvé, co tam ta dvě procenta budou,“ uvedla Schillerová.

Rozpočet ministerstva vnitra bude příští rok vyšší než letos, řekl po jednání s ministryní financí také ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Konkrétní číslo uvést nechtěl. Letos dostalo ministerstvo vnitra na výdaje 114,8 miliardy korun bez dotací z EU.

Rozpočet ministerstva školství vzroste ke 300 miliardám. Není zatím veřejně známá konkrétní částka pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Bude to záviset například na tom, jestli se zvýší penze nad zákonem daný rámec, o čemž vláda uvažuje. Také mají narůst platy ve veřejné správě. Tarify by měly stoupnout alespoň na úroveň minimální mzdy a zaručených platů.

Schillerová potvrdila předpokládaný nárůst deficitu, ke kterému napomůže i zákon, jenž rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Ten sice prezident Petr Pavel vetoval, ale vládní koalice veto podle Schillerové přehlasuje.

„Bez něj by mohl být deficit maximálně 150 miliard korun,“ řekla Schillerová, s tím, že by tak nebylo možné rozpočet vůbec sestavit.

Letos plánovaný schodek 310 miliard korun by měl být čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Nejvýraznější deficit země měla v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. V době před pandemií covidu-19 hospodařilo Česko s výrazně menšími deficity, před rokem 2020 překročil schodek stomiliardovou hranici pětkrát.