Česko se definitivně loučí se Slovenskem a propadá se z pozice kdysi nejvýznamnějšího zákazníka bratislavské rafinerie Slovnaft. Poslední výroční zpráva firmy je zároveň první, která reflektuje část období, kdy skončila výjimka pro Česko na dovoz nafty a benzinu z ruské ropy.

A Česko je podle zprávy až čtvrtým nejvýznamnějším odběratelem, přeskočila ho i Itálie, když zdejší zákazníci dovezli ze Slovnaftu produkty za 12,28 miliardy korun.

Ještě v období před covidovými omezeními ekonomiky a ruským vpádem na Ukrajinu, v letech 2018 a 2019, se do Česka ze Slovnaftu dovezly pohonné hmoty za 21,14 miliardy, respektive 15,66 miliardy korun při tehdejším průměrném kurzu eura. Čeští zákazníci byli nejdůležitějším zahraničním partnerem Slovnaftu.

V následujících letech se byznys ocitl pod tlakem ekonomických změn a protiruských sankcí. Od února 2023 platí unijní omezení na obchod s ruskými ropnými produkty a jejich námořní přepravu do třetích zemí. Česko zároveň využívalo výjimku umožňující dovoz ruské ropy ropovodem, která byla určena státům s výraznou závislostí na ruských dodávkách a bez dostatečné alternativy. Česká výjimka skončila 1. července 2025. Slovensko a Maďarsko nadále patří mezi země, které mohou za stanovených podmínek dovážet ruskou ropu ropovodem, přičemž unijní pravidla omezují její další přeprodej a vývoz.

Česko v žebříčku důležitosti pro Slovnaft už začalo klesat postupně. „Sankce pravděpodobně přispěly k dalšímu poklesu v roce 2025, ale částečně se také lépe daří zásobovat český trh z domácích rafinerií. Dovoz pohonných hmot ze Slovenska stále pokračuje, primárně nafty, ale nyní už netvoří ani desetinu spotřeby. Dnes se jedná už o nahraditelný zdroj,“ hodnotí analytik XTB Jiří Tyleček.

Česko situaci vyřešilo zejména díky zkapacitnění ropovodu TAL vedoucího z italského přístavu Terst přes Rakousko do Německa.

Zpět ale ke Slovnaftu. Dvojkou mezi jeho zákazníky je nyní Maďarsko, a to zejména díky mateřské skupině MOL. Do Maďarska Slovnaft prodal převážně naftu a benzin za 1,5 miliardy eur. Vzhledem k tomu, že obě rafinerie (bratislavský Slovnaft i maďarská Százhalombatta) patří do jedné mateřské skupiny MOL a obě země leží na jižní větvi ropovodu Družba, 16. sankční balíček upravil pravidla tak, aby za stanovených podmínek mohl probíhat obchod mezi Slovenskem a Maďarskem s určitými produkty vyrobenými z ruské ropy, pokud jsou určeny výhradně pro spotřebu v těchto dvou zemích.

Slovnaft také přechází na zpracování neruské ropy přes ropovod Adria, investuje do technologií, ale i tak na něj zákaz vývozu výrobků dopadl. Společnost uzavřela rok 2025 se ziskem před zdaněním 248 milionů eur, což je meziroční pokles o 37 procent. Rafinerie ale zpracovala 5,9 milionu tun ropy, což představuje meziroční nárůst o 23 procent.

Zvýšil se také podíl zpracování alternativních rop, který dosáhl 1,02 milionu tun. „Navzdory silnému poklesu ziskovosti se nám díky mnoha vnitřním opatřením podařilo udržet stabilní provoz. Pokračovali jsme v diverzifikaci zpracování ropy, rozvoji petrochemie a v testování alternativních surovin včetně biokomponentů a recyklovaných vstupů,“ komentoval vývoj generální ředitel společnosti Gabriel Szabó.

Česko už ale bude psát jiný příběh, bez závislosti na produktech Slovnaftu, potažmo ruské ropě obecně, s níž rafinerie v Litvínově skončila loni. „Neznamená to, že je Česko energeticky soběstačné. Nadále dováží ropu i část hotových produktů a je závislé na funkčnosti západní ropné infrastruktury. Ukázalo ale, že nemusí být závislé na ruském původu suroviny. Neobejde se bez dovozu, obejde se ale bez ruské ropy a produktů, které jsou z ní přímo vyrobeny,“ hodnotí situaci Jiří Tyleček.