Stárnutí populace, nárůst chronických onemocnění i touha lidí prožít klidné stáří v rodinném prostředí. To jsou důvody, proč bude domácí péče v příštích letech hrát stále významnější roli. Současný vývoj přináší nové nároky na její dostupnost, kvalitu i financování. Jak na tyto výzvy reaguje projekt KOMPAS a jaké změny může do systému domácí péče přinést, vysvětluje hlavní manažerka projektu doktorka Marcela Koudelková.

Vy jste jednou z hlavních postav projektu KOMPAS, která stála u jeho zrodu. Řekněte nám, co byl hlavní impulz pro vznik tohoto projektu?

Cíle projektu vycházejí z reality demografické změny, kterou dnes všichni vnímáme. Česká populace stárne, přibývá pacientů s chronickými onemocněními a stále více lidí si přeje zůstat co nejdéle doma. Aby to bylo možné, potřebujeme mít domácí péči nejen dostupnou, ale také kvalitně řízenou a spravedlivě financovanou.

Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo Program domácí péče, jehož součástí se stal i projekt KOMPAS. Díky podpoře z Programu švýcarsko-české spolupráce jsme získali jedinečnou příležitost vytvořit systém, který bude stát na kvalitních datech, objektivní klasifikaci pacientů a moderních doporučených postupech. Naším cílem je dát domácí péči pevné základy pro její další rozvoj a budoucí financování.

„Stejná diagnóza nemusí znamenat stejnou potřebu péče. Jeden pacient potřebuje krátkou kontrolu, jiný vyžaduje několik hodin odborné práce a koordinaci více služeb. Projekt KOMPAS se snaží tuto rozdílnou náročnost objektivně popsat a převést ji do dat, která mohou sloužit jako podklad pro plánování kapacit i budoucí financování.“

Co vás osobně na projektu oslovilo a proč jste se rozhodla mu věnovat?

Dlouhou dobu se věnuji projektům a programům, které mají reálný dopad na zdravotní péči. Když jsem dostala možnost podílet se na vzniku projektu KOMPAS, vnímala jsem to jako jedinečnou příležitost zapojit se do změny, ve které vidím velký přínos do budoucna. Také mě motivovalo vytáhnout téma, které bylo dlouhé roky spíše na okraji zájmu, do centra dění.

Vážím si práce sester a dalších zdravotníků, kteří často pracují ve složitých podmínkách a jejich práce není zvenčí tolik vidět. Pokud může projekt přispět k tomu, aby jejich práce byla lépe pochopena, podložena daty a do budoucna také lépe oceněna, pak to považuji za smysluplný cíl.

Jak byste popsala svou roli v projektu KOMPAS?

Moje role spočívá především v odborném a strategickém řízení projektu. Koordinuji práci jednotlivých odborných týmů, komunikuji s poskytovateli domácí péče, zdravotními pojišťovnami, Ministerstvem zdravotnictví i dalšími partnery. KOMPAS není pouze IT nebo analytický projekt. Je to projekt, který propojuje lidi z mnoha profesí a snaží se jejich zkušenosti převést do systémových změn.

Když mluvíme o systémových změnách, jaký konkrétní problém v domácí péči má KOMPAS řešit?

Dnes umíme velmi dobře spočítat, kolik návštěv sestra vykonala. Mnohem hůře ale umíme popsat, jak náročný byl pacient, kolik odborných činností bylo potřeba nebo jak složitá byla samotná péče. Stejná diagnóza totiž nemusí znamenat stejnou potřebu péče. Jeden pacient potřebuje krátkou kontrolu, jiný vyžaduje několik hodin odborné práce a koordinaci více služeb. Projekt KOMPAS se snaží tuto rozdílnou náročnost objektivně popsat a převést ji do dat, která mohou sloužit jako podklad pro plánování kapacit i budoucí financování.

KOMPAS stojí na sběru reálných dat z praxe. Co je na práci s těmito daty nejnáročnější a zároveň nejcennější? Co tento sběr dat přinese?

Nejcennější je, že se poprvé snažíme systematicky zmapovat skutečný průběh domácí péče v ČR. Nesbíráme jen diagnózy, ale zajímá nás celkový stav pacienta, prováděné konkrétní intervence, a hlavně časová náročnost péče.

Nejdůležitější je zajistit, aby byla data validní a srovnatelná mezi jednotlivými poskytovateli. Právě proto velkou pozornost věnujeme metodické podpoře a pravidelné komunikaci se zástupci zapojených zdravotnických zařízení.

Co je tedy podle vás největší výzvou projektu?

Největší výzvou je určitě vytvořit systém, který bude odborně správný, ale současně bude použitelný v každodenní praxi. Potřebujeme získávat dostatek validních dat, aniž bychom zdravotníkům zbytečně zvyšovali administrativní zátěž. Proto celý systém vyvíjíme společně s poskytovateli domácí péče. Jejich připomínky jsou pro nás stejně důležité jako analytické modely nebo zahraniční zkušenosti.

Jedním z cílů projektu je vytvořit spravedlivější úhradový mechanismus. Co si pod tím má představit člověk mimo zdravotnický systém?

Představme si dva pacienty, kteří mají stejnou diagnózu. Jeden je téměř soběstačný, druhý potřebuje každodenní intenzivní péči, práci s rodinou i koordinaci dalších služeb. Dnes není rozdíl mezi jejich náročností dostatečně zohledněn. Spravedlivější úhradový mechanismus znamená, že financování bude více odpovídat skutečné potřebě pacienta a rozsahu poskytované péče. Jinými slovy – systém bude lépe rozlišovat mezi jednoduchými a velmi náročnými případy.

„KOMPAS vytváří základy pro moderní domácí péči založenou na datech. Výsledkem by měl být transparentnější, kvalitnější a dlouhodobě udržitelný systém domácí péče.”

S tím souvisí významná část projektu, a to je tvorba klasifikace pacientů v domácí péči. Přiblížíte nám, proč je to pro systém klíčové?

Nejde o klasifikaci podle diagnózy, ale podle skutečné náročnosti péče. Sbíráme informace o zdravotním stavu pacienta, jeho soběstačnosti, potřebných intervencích, délce péče i dalších faktorech. Chtěli bychom, aby na základě analýzy těchto dat vznikly skupiny pacientů s podobnou náročností péče. Takový pohled umožní objektivně porovnávat pacienty, plánovat potřebné kapacity a vytvořit podklady pro budoucí financování domácí péče založené na reálné náročnosti, nikoliv pouze na jednotlivých výkonech.

Když se podíváme do budoucna, jak by měl vypadat ideální stav domácí péče v ČR za 5–10 let, pokud se projekt KOMPAS podaří naplnit?

KOMPAS vytváří základy pro moderní domácí péči založenou na datech. Díky jednotné klasifikaci pacientů, doporučeným postupům a systematickému sběru dat bude možné lépe plánovat kapacity, objektivně hodnotit náročnost poskytované péče a připravovat rozhodnutí, která budou odpovídat skutečným potřebám pacientů i poskytovatelů. Výsledkem by měl být transparentnější, kvalitnější a dlouhodobě udržitelný systém domácí péče.

Zprostředkovatelem financování projektu KOMPAS – Domácí a komunitní ošetřovatelská péče: klasifikace, doporučené postupy a nákladové modely je Ministerstvo zdravotnictví České republiky v rámci Programu domácí péče (Home Care Programme), který je realizován díky podpoře v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce z Druhého švýcarského příspěvku.

MUDr. Marcela Koudelková

Doktorka Koudelková je vystudovaná lékařka a odbornice na organizaci zdravotní péče a populační preventivní programy. V Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR momentálně působí jako vedoucí manažerka projektu KOMPAS, zaměřeného na systémový rozvoj domácí a komunitní péče v České republice. Dlouhodobě se věnuje projektům propojujícím medicínu, zdravotnická data a jejich využití pro řízení a zvyšování kvality péče. Podílela se také na přípravě a implementaci Programu časného záchytu karcinomu prostaty a karcinomu plic a na mezinárodním projektu SOLACE. Je také členkou výboru České mikrobiomové společnosti ČLS JEP. Vedle odborné a akademické práce se věnuje popularizaci medicíny a zdravotní gramotnosti. Je autorkou a moderátorkou podcastu NEMOC není BEZMOC, ve kterém společně s předními odborníky přibližuje veřejnosti témata zdraví, prevence a moderní medicíny.