Na půdě OSN se dnes konala schůzka mezi ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a německým ministrem zahraničí Johannem Wadephulem. Rozhovor trval něco málo přes 20 minut, informoval zpravodaj agentury TASS. Jde o první jednání šéfů diplomacií obou zemí od začátku války na Ukrajině. Je známo jen málo podrobností.

Schůzka začala podáním rukou mezi ministry a poté přešla do uzavřeného formátu.

Lavrov meets with German foreign minister for the first time since January 2022

The talks took place at the initiative of the German side and lasted about 20 minutes.

No details about the meeting have been disclosed.

Relations between Moscow and Berlin deteriorated sharply… pic.twitter.com/qVdLRR3WL9

— NEXTA (@nexta_tv) September 26, 2026

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová dříve oznámila, že německá strana požádala o setkání s šéfem ruské diplomacie. Lavrov se na okraj Valného shromáždění OSN setkal s německým ministrem zahraničí poprvé po 4,5 letech. Naposledy jednal s šéfkou německého ministerstva zahraničí 18. ledna 2022, kdy tuto funkci zastávala Annalena Baerbocková.

Později deník Bild uvedl, že německý ministr měl naléhat na Lavrova, aby „Kreml opustil nebezpečnou cestu eskalace vůči Německu, Evropě a NATO“. Údajně také vyzval Rusko k uzavření dohody s Ukrajinou o vývozu obilí přes Černé moře. Rovněž prý prohlásil, že Berlín bude nadále podporovat Kyjev ve válce s Ruskem. Podle zdrojů z německé delegace politik CDU také jasně uvedl, že návrat ke konstruktivnějšímu vztahu mezi oběma vládami je vždy možný. „Byla to intenzivní diskuse. Samozřejmě jsme se v klíčových bodech nedohodli,“ řekl Wadephul televizi ZDF. Dodal, že „Lavrovovi nabídl možnost deeskalace, zejména s ohledem na situaci na Ukrajině, ale tato možnost se zatím nesetkala s pozitivním ohlasem.“

Řekl, že je důležité jasně uvést, že Německo „neakceptuje věci, jako byl útok dronem v Lipsku. Že se jedná o eskalaci, která je nepřijatelná,“ komentoval Wadephul. Varoval Rusko, aby tímto způsobem nepokračovalo. „Můžeme se bránit, můžeme se bránit a budeme to dělat.“

Německá vláda viní Rusko z incidentu s nevybuchlým dronem na letišti v Lipsku. Moskva jakoukoli odpovědnost popírá. Zda budou další rozhovory probíhat, je v podstatě v rukou Ruska, uvedl německý ministr zahraničí. „Pokud bude Rusko připraveno konstruktivně jednat a především pokud bude Rusko připraveno ukončit válku proti Ukrajině, pak budou rozhovory jistě možné,“ dodal.

Lavrov naopak uvedl, že v rozhovoru s Wadephulem neviděl žádný pokrok. „Když se podíváte na denní veřejná prohlášení Berlína, to je vše, co jsem slyšel,“ řekl Lavrov německé tiskové agentuře v New Yorku. Naznačil, že jednání bylo tak trochu o ničem. Zdůraznil, že německému ministrovi zahraničí řekl: „Mohl jste mi jednoduše zavolat a říct: ‚Přečtěte si moje prohlášení.‘“ Podle ruského ministra rozhovor s německým ministrem zahraničí „vyvolal dojem, že za ním tkví skryté poselství: Přišel jsem za vámi, snížil jsem se k vám.“ Lavrov nabyl dojmu, že Wadephul od Ruska za schůzku očekával ústupky, a to jak ohledně Ukrajiny, tak i ohledně lodní dopravy v Černém moři. To se ale zřejmě nestalo.

V září Wadephul oznámil, že Německo uzavře ruský generální konzulát v Bonnu a vypoví dohodu týkající se Ruského domu v hlavním městě Berlíně. Důvodem měl být incident s dronem na letišti v Lipsku, z něhož Berlín obvinil Moskvu. Rusko se vůči tomu ohradilo.

Ruské ministerstvo zahraničních věcí později oznámilo odvetná opatření, zejména uzavření německého generálního konzulátu v Petrohradu a Goetheho kulturního centra.

Ve stejný den vystoupil Lavrov na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Obvinil Evropu, že systematicky brání mírovým plánům pro Ukrajinu, což je podle něj v rozporu s postojem Spojených států. Dodal, že Rusko dosáhne svých vojenských cílů na Ukrajině „bez ohledu na okolnosti“, napsala agentura AFP. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. „Evropa dělá vše, co je v jejích silách, aby zmařila mírové rozhovory, které si přeje vláda (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa,“ řekl Lavrov. Zároveň ujistil, že jeho země dosáhne cílů speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá ozbrojenou agresi vůči Ukrajině, že hrozba pro ruskou bezpečnost bude odstraněna a že se vrátí klidný život.