„Když Roxy slavila třicet let, došlo mi, že v ní tančil asi milion lidí. Přemýšlel jsem, jak to celý vzniklo, co všechno tady začalo. A kolikrát byla Roxy na kolenou, před zavřením, nebo dokonce zavřená. Pak mi došlo, že musíme najít někoho, kdo to sepíše,“ říká ředitel klubu Roxy Jarda Stanko o tom, jak vznikl nápad vytvořit velkolepou publikaci o jednom českém klubovém fenoménu.

Kniha Kopneš do plechovky a dva dny se tančí bude mít více než 500 stran, nabídne stovky dosud nepublikovaných fotografií, archivních materiálů, vzpomínek i rozhovorů. Začíná v roce 1985 uprostřed tádžické stepi, kde se poprvé setkali členové budoucí Linhartovy nadace, jež klub provozuje. Když o pět let později sestoupili do zatopeného, hnijícího sálu v Dlouhé ulici, impozantní prostor museli oživit.

„Roxy pro mladou generaci objevila americká post-hardcorová kapela Fugazi v červnu 1992, Linhartova nadace se ale punkovým heslem do it yourself, tedy udělej si sám, řídila už dlouho předtím,“ říká autor knihy (a také spolupracovník naší kulturní rubriky) Ondřej Horák.

„Zatímco Richard Nemčok před otevřením Bunkru na konci roku 1991 dohlížel na stavbu nejdelšího baru v Evropě, instalaci klimatizace z Japonska a nejmodernější aparatury z Anglie, nadace se o několik ulic dál snažila