Itálie, Chorvatsko a Španělsko zůstávají stálicemi letních dovolených. Vedle nich si ale rychle získává oblibu Albánie, která nabízí podobné středomořské prostředí za výrazně nižší ceny. Turisty láká průzračné Jónské moře, dlouhé pláže i menší davy než v nejznámějších evropských letoviscích. Zároveň se z ní stává jedna z nejrychleji rostoucích destinací i z pohledu realitních investorů. 

Ceny ubytování patří stále k největším lákadlům. Za apartmán v blízkosti pláže turisté obvykle zaplatí okolo 35 až 50 eur za noc, hotely střední kategorie začínají přibližně na 50 eurech. Příznivější jsou také ceny v restauracích, kde večeře vyjde zhruba na 250 až 350 korun na osobu, i náklady na pronájem automobilu. Pro mnoho Čechů tak představuje Albánie cenově zajímavější alternativu ke stále dražšímu Chorvatsku. 

Výhodou zůstává i klidnější atmosféra. Především mimo hlavní sezonu nejsou pláže tak přeplněné jako v řadě známějších středomořských destinací. Pokud chtějí cestovatelé spojit koupání s poznáváním, doporučuje se vyrazit zejména v červnu nebo v září. 

Rostoucí obliba země se neprojevuje jen v cestovním ruchu. Albánie se během několika posledních let proměnila také v jeden z nejrychleji rostoucích realitních trhů v Evropě. Vedle zahraničních investorů zde nemovitosti stále častěji nakupují i Češi, které lákají nižší pořizovací ceny, rychlý růst hodnoty apartmánů i sílící turistický ruch. 

Podle Sabriny Srbové, zakladatelky realitní společnosti Albia, která se zaměřuje na albánský trh, se ceny nových apartmánů v přímořských oblastech pohybují přibližně mezi tisícem a třemi tisíci eur za metr čtvereční. U některých novostaveb přitom není výjimkou meziroční zdražení o 20 až 30 procent. Velký zájem směřuje například do přímořské Vlory, kde se připravují nové rezidenční komplexy a kde má v příštích letech začít fungovat také nové mezinárodní letiště. 

Albánie se v posledních měsících dostala do světových médií také díky plánované miliardové investici Ivanky Trump a jejího manžela Jareda Kushnera. Na ostrově Sazan a v přilehlé zátoce Narta chtějí vybudovat luxusní turistický resort, který má proměnit část albánského pobřeží v exkluzivní destinaci pro movitou klientelu. Projekt ale zároveň vyvolal kritiku ekologických organizací i části veřejnosti, která upozorňuje na možné dopady na chráněnou přírodu. 

Albánie ale není jen o plážích. Turisté často míří do historického města Berat, které je zapsané na seznamu UNESCO a přezdívá se mu „město tisíce oken“. Velkou atrakcí je také přírodní pramen Modré oko (Syri i Kaltër) nebo jezero Komani, jehož okolní krajina připomíná norské fjordy. 

Podle albánských statistik navštívilo zemi loni 12,5 milionu zahraničních turistů a letos by jejich počet mohl vzrůst až na 15 milionů. Albánie se tak z někdejšího skrytého tipu pro dobrodružnější cestovatele postupně mění v jednu z nejvyhledávanějších dovolenkových destinací Evropy.