Porozumění tomu, kdy se poprvé vytvořily ledovcové štíty nad severními kontinenty, je zásadní pro korelaci celkového objemu ledovců a ledovcových štítů na Zemi s oceánografickými doklady o globálních změnách hladiny moře. Kaleb Wagner, Lotta Ylä-Mella a John Jansen z Geofyzikálního ústavu AV ČR (oddělení Povrchových procesů a paleoklimatu) jsou autory článku publikovaného tento týden v časopise Nature Communications, který datuje první expanzi […]
The post První výskyt pleistocenního kontinentálního zalednění v Evropě appeared first on Domů.
Porozumění tomu, kdy se poprvé vytvořily ledovcové štíty nad severními kontinenty, je zásadní pro korelaci celkového objemu ledovců a ledovcových štítů na Zemi s oceánografickými doklady o globálních změnách hladiny moře. Kaleb Wagner, Lotta Ylä-Mella a John Jansen z Geofyzikálního ústavu AV ČR (oddělení Povrchových procesů a paleoklimatu) jsou autory článku publikovaného tento týden v časopise Nature Communications, který datuje první expanzi Euroasijského ledového štítu do období před přibližně 2,4 milionu let. Tato práce tvoří klíčovou část doktorských prací Kaleba Wagnera a Lotty Ylä-Mella a podílel se na ní mezinárodní tým vědců z Česka, Dánska a USA.
Studie vyřešila dlouhodobý nesoulad mezi terestrickými a marinními doklady o období prvního rozšíření Euroasijského ledového štítu. Dosáhla toho pomocí datování nejstarších glacigenních sedimentů v severozápadní Evropě, tzv. Hattemského komplexu v Nizozemsku. Datování sedimentů pomocí kosmogenních izotopů 26Al a 10Be a analýza detritického zirkonu naznačují, že štěrky z Hattemského komplexu, pocházející z Fennoskandinávie, dorazily do Nizozemska přibližně před 2,4 miliony let. Nadložní formace Appelscha pak dokládá další rozšíření ledovcového štítu a související zánik bývalého baltského říčního systému přibližně před 1,7 milionem let.
Odkaz na celý článek v Nature Communications zde.
