Stát v prvním pololetí vybral na daních 789,3 miliardy korun. Ve srovnání s prvním pololetím loňského roku se daňové inkaso zvýšilo o pět procent. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob. V absolutní částce se nejvýrazněji zvýšilo inkaso daně z přidané hodnoty (DPH), která zůstává hlavním daňovým příjmem. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za první pololetí.

Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 12,2 procenta na 152 miliard korun. Podle ministerstva financí se ve vyšším výběru daně pozitivně promítá zejména pokračující rychlý růst mezd a platů.

Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 188,6 miliardy korun, o 9,1 procenta víc než před rokem. V letošním roce do výběru daní od firem přispělo ještě zúčtování loňských záloh daně z neočekávaných zisků (windfall tax), které přineslo 583 milionů korun. Samotná daň, kterou stát v předchozích třech letech zatížil energetické a petrochemické firmy a velké banky, už se letos neuplatňuje.

DPH zůstala hlavním daňovým příjmem státu, když se na ní za první pololetí vybralo 314,4 miliardy korun. Meziročně to znamenalo nárůst o 7,7 procenta, podle ministerstva financí za růstem stojí zejména růst spotřeby domácností.

Spotřební a energetické daně vynesly státu 84,8 miliardy korun, o 1,9 procenta víc než loni. Nejsilněji k většímu výběru přispěl nárůst inkasa daně z minerálních olejů díky větším přepravním výkonům. Jeho růst nicméně tlumilo snížení spotřební daně na naftu, k němuž stát přistoupil po zdražení ropy kvůli válce na Blízkém východě.

Na dani z nemovitostí, která je výhradním příjmem obcí, se za pololetí vybralo 16,4 miliardy korun. Proti loňsku to představuje nárůst o 2,8 procenta. Vzhledem k tomu, že se letos celostátní koeficient pro výpočet daně neměnil, je zvýšení dáno úpravami, které provedly jednotlivé obce.

Samotný státní rozpočet získal v prvním pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 521 miliard korun, stejně jako v loňském roce. Schodek rozpočtu na konci června činil 183,6 miliardy korun, meziročně vzrostl o 31,2 miliardy korun. Byl to nejhlubší pololetní deficit za poslední tři roky.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně, kdy se o jejich výnos dělí státní rozpočet s krajskými a obecními rozpočty. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Letos na kraje připadá 10,23 procenta a na obce 25,93 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.