Prezident Petr Pavel se rozhodl vetovat novelu týkající se veřejných financí. Uvedl, že k tomu má dva důvody. Jedním z nich je hrozba, že se stát bude výrazně zadlužovat, což nakonec zaplatí všichni občané. Druhým důvodem pak je to, že novela umožňuje v určitých situacích zvýšit deficit, aniž by byl potřeba souhlas sněmovny. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) tuto kritiku dlouhodobě odmítá. Kvůli vetu se během léta mimořádně sejde sněmovna, potvrdila Echu šéfka poslanců hnutí ANO Taťána Malá s tím, že nebude problém ho přehlasovat. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že prezident svým rozhodnutím ohrožuje zdravotnictví, výstavbu škol i bezpečnost občanů.

Novela ve schválené podobě umožní vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy aktuálně až 240 miliard korun, v případě zhoršení bezpečnostní situace. Kritikům vadí, že by tak mohla učinit pouze na základě doporučení Bezpečnostní rady státu, bez schválení sněmovnou. Umožní vládě také navyšovat výdaje na obranu nad sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nemají započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.

Prezident Pavel ve videu na sociální síti uvedl, že se rozhodl využít svého ústavního práva a vrátit Poslanecké sněmovně zákon, kterým se mění rozpočtové zákony. „Na první pohled jde o technický zákon plný odborných pojmů a rozpočtových pravidel. Chápu, že může působit nezajímavě. Ve skutečnosti ale podstatně mění způsob, jakým stát, tedy tato i budoucí vlády, bude hospodařit s veřejnými penězi. Proto považuji za důležité co nejsrozumitelněji vysvětlit dva hlavní důvody, proč jsem se rozhodl tento zákon vetovat,“ uvedl Pavel.

Prvním důvodem je podle něj ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. „Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně více, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu. Stát by si tak na některé výdaje mohl půjčovat bez jakéhokoliv finančního limitu po dobu deseti let, od roku 2026 do roku 2036. Přitom už teď náš dluh roste tempem, které dlouhodobě neufinancujeme. Budeme si půjčovat za stále vyšší úroky. Pokud se to nezmění, bude to muset v budoucnu někdo zaplatit, ať už škrty ve výdajích, nebo vyššími daněmi. A nejvíc to může dopadnout na ty, kdo na to mají nejmíň,“ dodal Pavel s tím, že pokud si stát tvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí ponesou všichni občané. „Právě proto musí být pravidla pro hospodaření státu nastavena tak, aby ochránila nejen současné, ale i budoucí generace,“ dodal Pavel.

Druhým důvodem je podle prezidenta oslabení kontroly ze strany Poslanecké sněmovny ve prospěch vlády. „O veřejných penězích má rozhodovat parlament. Tento zákon ale rozšiřuje prostor vlády navyšovat některé výdaje, aniž by k tomu potřebovala souhlas Poslanecké sněmovny. V některých případech smí vláda překročit vlastní schválený rozpočet až o 10 %, a to na základě rozhodnutí jen svého vlastního poradního bezpečnostního orgánu,“ vysvětlil Pavel.

Zákon se však podle něj pouští i do nezávislých institucí. „Umožňuje totiž, aby ministerstvo financí měnilo hospodaření některých nezávislých institucí na základě tzv. dohody. Nepodezírám vládu, že jí jde o další zásah do působení Ústavního soudu, veřejného ochránce práv, Kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Národní rozpočtové rady. Ve skutečnosti si tu ale nejsou obě strany rovné a zákon nově vytváří prostor pro to, aby ministerstvo financí o těchto změnách rozhodovalo z výrazně silnější pozice,“ řekl Pavel.

„Nejde o to zpochybňovat význam investic. Jde o to, aby i tak důležité investice, jako do dopravy nebo energetiky, podléhaly jasným pravidlům, odpovědnému hospodaření a demokratické kontrole. Právě ta chrání veřejné finance i důvěru občanů v to, jak stát nakládá s jejich penězi. Z těchto důvodů vracím zákon Poslanecké sněmovně k novému projednání. Věřím, že poslankyně a poslanci budou mít příležitost všechny tyto otázky znovu zvážit a přijmout zákon, který bude lépe chránit odpovědné hospodaření státu i ústavní rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou,“ dodal prezident.

Premiér Andrej Babiš uvedl, že ho rozhodnutí prezidenta velice mrzí. „Je to velice nezodpovědné vůči našim občanům. Ohrožuje tím české zdravotnictví, obranu naší země, výstavbu škol, bezpečnost našich spoluobčanů, výstavbu energetických zdrojů. Jenom potvrzuje, že je lídrem opozice. V minulosti, když opozice předkládala nekryté rozpočty, tak s tím neměl (prezident) žádný problém. My samozřejmě uděláme všechno pro to, abychom tohle nepromyšlené a aktivistické veto přehlasovali. I pan prezident musí vědět, že to, co nám připravila opozice, že by měl být příští rok deficit 150 miliard, je ohrožením všeho, co se v naší zemi děje a není za takových podmínek možno připravit rozpočet ve prospěch naší země,“ vysvětlil Babiš.

Šéfka poslanců hnutí ANO Taťána Malá pro Echo24 řekla, že sněmovna se k věci sejde ještě během léta. „Upřímně řečeno nepřekvapuje mě to. Čekala jsem, že pan prezident bude vládě dělat problémy. Je škoda, že mu nedochází, že veta jsou spíše problém pro lidi, kterým zkomplikuje život. Pro naší koalici samozřejmě nebude problém jeho veto na konci léta přehlasovat,“ uvedla Malá.

Spornou novelu už předtím sněmovně vrátil Senát. Novela podle kritiků v případě přijetí rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to opakovaně odmítla. Opoziční poslanci se chtějí v případě opětovného prosazení novely sněmovnou, v níž má koalice většinu, obrátit na Ústavní soud. Zdůvodňují to tím, že by vláda podle nich v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu sněmovny.