• dst, 
• čtk

29. července 2026

Úřad vlády odmítá, že by chystaný nový jednací řád kabinetu posiloval premiéra nebo omezoval transparentnost. Ředitel odboru vládní agendy Jiří Holík pro Echo hájí návrh jako technické přepracování téměř třicet let starého předpisu. A ačkoliv připustil, že u rozhodování o uzavření schůze se psaná pravidla skutečně mění, zachytí prý jen praxi, která už funguje. Kritici mají za to, že širší rozhodování bez rozpravy a přesun některých pravomocí na předsedajícího mohou oslabit veřejnou kontrolu vlády. Úředník Holík ale poukázal na to, že změnu začal připravovat již minulý kabinet.

„Nenavrhujeme žádné věcné úpravy, pouze formální a přeformulování,“ řekl novinářům opakovaně Holík. Připomněl, že úředníci začali návrh připravovat už za předchozí vlády Petra Fialy (ODS). Jednací řád z roku 1998 prošel bezmála třiceti novelizacemi a stal se nepřehledným a místy nesrozumitelným, míní ředitel odboru vládní agendy Strakovy akademie. Holíka proto dle jeho slov překvapily reakce, podle nichž návrh omezuje veřejnou kontrolu a přesouvá část rozhodování z kabinetu na jeho předsedu. Mrzí ho, že je „úřední technický návrh zatahován do politického boje“.

První kritické reakce podle něj zároveň ukázaly, proč je přepracování potřeba: za novinky byly podle něj vydávány pravomoci, které existují od konce devadesátých let. Čeho se dění týká? Jak už Echo popsalo, návrh výslovně uvádí, že premiér může uzavřít jednání vlády a vyloučit z něj osoby, které nejsou členy kabinetu. Rozšířit se má také okruh materiálů projednávaných bez rozpravy. Předseda vlády by koordinoval českou politiku vůči Evropské unii, přičemž právě šéf kabinetu jezdí dlouhodobě zastupovat zájmy země na Radu EU, a vedoucí Úřadu vlády by nově mohla sama předkládat materiály, třeba systemizace úřadu nebo plnění legislativních úkolů. I toto dle Holíka však může již od roku 1998.

Právě u uzavření schůze Holík připustil, že „dochází k textové změně“ jednacího řádu. Odmítá ale, že by šlo o faktické posílení premiéra. „Fakticky vždycky rozhodoval předseda vlády,“ uvedl s odkazem na zkušenosti kolegů a na ústavní pravomoc premiéra stanovovat program a řídit schůzi kabinetu. Podle Holíka by navíc mohl premiér uzavřený režim prosadit i podle nynějších pravidel. Pokud by vláda rozhodla jinak, mohl by předseda schůzi ukončit a její pokračování svolat za jím stanovených podmínek. Nové znění proto úřad chápe jako kodifikaci skutečného fungování vlády, nikoli jako rozšíření moci jejího předsedy.

Podobně vysvětluje pravomoc omezit, zkrátit nebo zcela prominout připomínkové řízení. U nelegislativních materiálů ji má premiér podle Holíka už od roku 1998 a vlády ji běžně využívají. Nový text má pouze srozumitelněji popsat, za jakých podmínek lze výjimku udělit. „Nenavrhujeme žádnou změnu, pouze to píšeme tak, že je to srozumitelné a jasné,“ uvedl Holík. U návrhů zákonů, nařízení a vyhlášek se podle něj nic nemění, protože připomínkový proces upravují samostatná Legislativní pravidla vlády.

Úřad odmítá také kritiku třicetileté nedostupnosti zvukových záznamů. Ty byly podle Holíka vždy určeny jen pro vnitřní potřebu kabinetu a nikdy se veřejnosti neposkytovaly. Návrh má do jednacího řádu pouze převzít pravidlo z kompetenčního zákona, podle něhož se záznamy po třiceti letech předávají Národnímu archivu. „My tu formulaci, která je v současnosti v kompetenčním zákoně, pouze přepisujeme doslova do jednacího řádu vlády,“ sdělil ředitel. Ani v tomto případě podle něj nejde o nové omezení přístupu k informacím.

Jednu úpravu však Holík označil otevřeně: návrh mění pravidla zveřejňování toho, jak jednotliví ministři hlasovali. Současný řád zveřejnění jmenovitého výsledku v omezeném okruhu případů předpokládá, podle Holíka se tak ale prakticky neděje. „Nám to nedává úřední smysl,“ vysvětlil. Návrh je nyní v připomínkovém řízení. Holík zdůrazňuje, že nejde o hotovou podobu a Úřad vlády ČR se případným úpravám nebrání.

Návrh v uplynulých dnech čelil kritice z určitých řad. Například bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková varovala, že širší projednávání materiálů bez rozpravy, omezení zveřejňování hlasování a rozhodování předsedajícího o uzavřenosti schůze mohou oslabit politickou odpovědnost a veřejnou kontrolu. Místopředseda lidovců Jan Bartošek se pak v pořadu 360° CNN Prima News ostře pustil do pravé ruky premiéra, současné vedoucí Úřadu vlády Tünde Barthy. Šéfku Strakovy akademie označil za „novodobou Janu Nagyovou vedle Andreje Babiše, která v podstatě premiéra řídí“. Narážel tím na někdejší kauzu premiéra Petra Nečase (ODS), kvůli které v důsledku policejního zásahu na Úřadu vlády padl kabinet.