Izrael na jihu Libanonu zůstane, dokud tu bude ozbrojený Hizballáh, prohlásil při včerejší návštěvě okupovaného území izraelský premiér Benjamin Netanjahu doprovázený ministrem obrany Jisraelem Kacem a vojenskými představiteli.

„Zničíme všechno nad zemí i pod zemí, co jim sloužilo jako prostředek útoku proti nám: k infiltraci, úderům, teroristické tunely, teroristické vesnice,“ řekl izraelským jednotkám na místě předseda vlády, který území navštívil poprvé od letošního dubna.

Vojákům mimo jiné připsal kredit také za rámcovou dohodu, kterou Tel Aviv a Bejrút uzavřely minulý pátek ve Washingtonu. „V důsledku vašich činů Libanon uznává Izrael, Izrael uznává Libanon,“ prohlásil a země označil za „dva suverénní státy, které chtějí mír“.

„Íránu i Hizballáhu říkáme: opusťte toto místo. Nemáte tu co dělat… Tohle je rána do tváře íránské ose [odporu],,“ dodal s tím, že Teheránem podporovanému Hizballáhu, který v Libanonu tvoří nejen ozbrojenou skupinu, ale i součást politické reprezentace v tamním parlamentu a je významnou složkou sociální a zdravotnické politiky státu, zbývá už jen asi osm procent z původních 150 000 raket a na 9000 bojovníků přišlo o život. Ani jedno z tvrzení však nelze ověřit, Hizballáh statistiku padlých ani ztrát nezveřejňuje.

Válka, která v Libanonu začala 2. března, kdy se Hizballáh rozhodl pomstít zabití íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, vzala podle tamního ministerstva zdravotnictví život více než 4270 lidem a přes 12 000 dalších zranila.

Agentura Reuters v květnu zveřejnila odhady vycházející z blízkých kruhů Hizballáhu, podle nichž vládní čísla velké množství ztrát Hizballáhu nezahrnují a skupina sama ještě přesně neví, o kolik lidí v bojích přišla. Izrael hlásí smrt nejméně tří desítek svých vojáků, kteří byli zabiti na jihu Libanonu.

Izrael a Libanon nicméně minulý pátek ve Washingtonu podepsaly rámcovou dohodu, jejíž součástí je také bezpečnostní příloha, která ukončení izraelské okupace přímo zmiňuje. Tempo stažení izraelských vojsk má podle ní stanovit nově vytvořená bilaterální vojenská koordinační skupina a má být podmíněno dokončením odzbrojení Hizballáhu v oblasti.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio rámcovou dohodu mezi Izraelem a Libanonem, která je výsledkem pěti kol rozhovorů, vítal coby „začátek začátku“ míru mezi oběma zeměmi. Dokument ale zejména v Libanonu vyvolal silnou skepsi, a to i mezi lidmi, kteří se mezi příznivce Hizballáhu neřadí.

Podle kritiků totiž text povede spíš k zabetonování patové situace, jakou země zná už roky, než k vyřešení konfliktu Izraele s Hizballáhem. Propojuje totiž stažení Izraele z jižního Libanonu s odzbrojením skupiny napojené na Írán, což je podmínka, kterou regionální analytici i politici dlouhodobě považují za nedosažitelnou.

Vysvětlujeme, co přesně dohoda obsahuje, v čem opakuje chyby z minulosti i proč kvůli ní v zemi hoří nápisy „Libanon na prvním místě“.

Rámcová dohoda, kterou Izrael, Libanon a USA po několika dnech jednání podepsaly ve Washingtonu minulý týden, zavazuje Bejrút k obnovení suverenity nad svým územím skrze „odzbrojení nestátních ozbrojených skupin“, což by následně mělo vést k postupnému stažení izraelských vojsk.

Zatímco zástupci libanonského státu spolu s Izraelem a USA dohodu podepsali, Hizballáh – dlouhodobě považovaný za nejsilnějšího ozbrojeného aktéra v zemi – a další v parlamentu zastoupené šíitské politické hnutí Amal se postavily proti, což snahu libanonské vlády o úspěch jakékoliv dohody automaticky podkopává.

Příznivci Hizballáhu po podpisu dohody protestovali v hlavním městě. Pálili pneumatiky i nápisy „Libanon na prvním místě“, jimiž libanonské úřady nahradily billboardy „Děkujeme Íránu“ rozmístěné podél